Vermikompostování známe dlouho. Technologie zpracování bioodpadů vznikla v Japonsku. Roku 1985 se žížaly začaly používat v Československu.
Žížaly zabezpečují fragmentaci a provzdušňování zpracovávaného materiálu. Tím poskytují vhodné podmínky pro rozvoj mikroorganismů, které intenzivně pokračují v přeměně organické hmoty a uvolňování živin.
V praxi přináší vermikompostování člověku úlevu od fyzicky náročného přehazování a překopávání kompostovaného bioodpadu. Žížaly to udělají za něj.
Žížaly se živí bioodpadem
Žížaly se živí bioodpadem a produkují kompost; foto Shutterstock
Úspěšně lze vermikompostovat širokou škálu biologicky rozložitelných zbytků, které pocházejí
z domácnosti (zbytky ovoce a zeleniny, kávová a čajová sedlina, použité papírové ubrousky),
ze zahrad (tráva, listí, seno již nevhodné ke krmení, plevele),
ze zpracování výpěstků (výlisky z jablek a vinných hroznů, lihovarské výpalky),
z chovu domácích zvířat (hnůj od králíků, ovcí a koní).
K velmi vlhkým a kašovitým bioodpadům je vhodné přidávat slámu, dřevní štěpku nebo piliny. Čím je směs různorodější, tím je dosaženo lepšího výsledku vermikompostování.
Co žížaly dokážou
V tuzemských podmínkách se pro vermikompostování využívá druh žížal Eisenia andrei, který se vyznačuje vysokou produktivností a plodností. V optimálních podmínkách je možno chov dvojnásobně zreprodukovat za tři měsíce.
Dospělý jedinec spotřebuje denně množství krmiva shodné s polovinou hmotnosti jeho organismu a vytvoří z něho 60 % výkalů (nejkvalitnějšího vermikompostu) a 40 % využije pro vlastní metabolismus.
Žížaly je možné zakoupit u několika firem, které se zabývají jejich produkcí a prodejem.
Život v malém vermikompostéru
O biologicky rozložitelný odpad z domácnost se postarají žížaly
Co žížaly potřebují k životu
Pro vermikompostování je nutno zabezpečit optimální teplotu prostředí (15–25 °C). Při teplotě pod 0 °C a nad 35 °C žížaly hynou. Optimální vlhkost substrátu je okolo 80 %. Vlhkost nižší než 60 % a vyšší než 90 % působí úhyn žížal.
Žížaly vyhledávají vrstvy kompostu s dostatkem vzdušného kyslíku. Krmivo nesmí obsahovat nadměrné množství čpavku, bílkovin a soli. Žížaly zabíjejí již nízké koncentrace pesticidů. Nesnášejí sluneční paprsky a vítr. Jejich přirození nepřátelé jsou zejména krtci, ptáci, divoká prasata, žáby, stonožky a mravenci.
Žížaly kompostují pod širým nebem v ohraničených pásech
Vermikompostování v ohraničených pásových hromadách
Kde a jak vemikompostovat venku
Pro venkovní vermikompostování vytvoříme v ideálním případě uzavřený prostor, kam nemohou konzumenti žížal (zejména krtci). Toho dosáhneme na zpevněné ploše nebo na gumové podložce položené na zem.
Na boky upevníme prkna nebo latě vyrobené z odpadního plastu. Mají dlouhou životnost a jsou bezúdržbové. Vrchní část zakryjeme plachtou, která omezí výpar vody a propouští vzduch. Vhodná je například geotextilie.
Bioodpad přidáváme častěji a po menších vrstvách (například 1x týdně po 10 cm), aby nedocházelo k přehřátí a tím ke zbytečnému úhynu žížal.
Naopak na zimu žížaly přikrmíme větším množstvím bioodpadu a vermikompost tepelně izolujeme: Například ho zakryjeme slámou nebo listím.
Při výšce 0,5 až 1 m končíme s vrstvením vermikompostu. Horní vrstvu, ve které se nachází nejvíce žížal, odebereme a použijeme na založení nové zakládky.
Vermikomopostování v bytě
Domácí vermikompostéry najdou uplatnění v bytech nebo v kancelářích. Vyrábějí se z plastu nebo ze dřeva a to nejčastěji v patrovém provedení.
Vermikompostér si můžeme zhotovit svépomocí například z přepravek od masa nebo z nádob od malířských pokojových barev. Plocha dna misky se odvíjí od množství biologicky rozložitelného odpadu, který máme průběžně k dispozici.
Na 1 kg bioodpadu týdně je potřeba zhruba 0,2 m2.
Dno jednotlivých misek obsahuje otvory, které umožňují žížalám volný pohyb za čerstvým krmivem a odvádějí přebytečné tekutiny. Hotový vermikompost odebíráme ze spodní misky, čímž získáme prázdnou misku pro naplnění novou dávkou bioodpadu.
Moderní plastový vermikompostér vytvořil designér Jiří Pelcl
Moderní plastový vermikompostér v designovém provedení se hodí i do kuchyně
Spousta živin, humusu, posilujících látek
Vermikompost má ve srovnání s klasickým kompostem výrazně lepší vlastnosti. Je bohatý na živiny, ale také obsahuje vysoce kvalitní humus, růstové hormony, enzymy a látky, které mají schopnost chránit rostliny před škůdci a chorobami.
Žížaly pracují uvnitř vemikompostéru v bytě
Domácí vermikompostér s odtokovým ventilem
Dále zvyšuje nutriční hodnotu produktů a omezuje vstup cizorodých látek do rostlin.
Hnojení vermikompostem tedy šetří producentům plodin peníze za průmyslová hnojiva a pesticidy.
Pokud je domácí vermikompostér opatřen v dolní části zásobníkem s neděrovaným dnem a s vypouštěcím ventilem, kam je sváděna přebytečná tekutina z horních pater, je možné ji odtud průběžně čerpat.
