Višeň pochází nejspíš z Orientu. Vždy se pěstovala méně než třešeň. Pěstitelé mohou vybírat do zahrady sladší stolní odrůdy a jiné kyselejší.
Pomologické rozdělení višní
Kyselky (var. austera) mají plody tmavočervené až černočervené, jejich chuť je navinulá až nakyslá a šťáva červená, dobře barvivá.
Amarelky (var. caproniana) mají plody světleji červené, pestré nebo i žluté, jejich chuť je navinulá až nakyslá, šťáva světle žlutá, nebarvivá.
Tmavé sladkovišně (Prunus avium x Prunus cerasus ssp. dulcacerba var. colorata) mají tmavočervenou barvu plodů, jejichž chuť je navinule sladká až sladká, šťáva červená, jen málo barvivá.
Skleňovky (P. avium x P. cerasus ssp. dulcacerba var. vitrina) mají plody barvy žluté nebo pestré, v chuti jsou navinule sladké, šťáva je světle žlutá, nebarvivá.
V minulosti byly pěstovány odrůdy cizosprašné i samosprašné. Všechny odrůdy registrované v současné době jsou však již samosprašné.
Višeň odrůdy Érdi Bötermö, středně rané kyselky
Višeň Érdi Bötermö, středně raná kyselka
Výsadba a výběr stanoviště
Višně (Prunus cerasus) nejsou nijak zvlášť náročné na polohu, ačkoliv i zde jsou odrůdové rozdíly, a mají obecně nižší nároky na podmínky stanoviště než třešně. Jsou odolnější proti mrazu ve dřevě, v květních pupenech i květech. Snesou i sušší podmínky než třešně.
Výhodou je i to, že višeň začíná kvést později, než třešeň. Poškození pozdními jarními mrazíky tak většinou nehrozí. Vždy se však musíme vyhýbat mrazovým kotlinám a stanovištím vystaveným mrazivým severním větrům.
Půdy vhodné pro višeň jsou hluboké s dostatkem vápníku, lehčí, propustné. Višeň nesnáší vyšší hladinu podzemní vody a zamokřená stanoviště.
Odrůdy jsou většinou velmi dobře odolné proti pukání plodů za deště, avšak při déletrvajících deštích v době zrání plodů mohou tyto taktéž puknout.
Podnože pro višeň
Obecně je vhodnější pěstovat višně na generativně množených podnožích a na podnoži Colt, která je středně bujně vzrůstná; pouze ty nejbujněji rostoucí můžeme s úspěchem pěstovat na vegetativně množených podnožích.
Odrůda višně Fanal
Višeň odrůdy Fanal, pozdní kyselka
Řez po výsadbě
Spočívá zejména v odstranění nadbytečných výhonů. Ponechané (podle zvoleného tvaru; zpravidla pěstujeme ve tvaru čtvrtkmene s dutou nebo patrovitou korunou – to se týká zejména stromků pěstovaných na generativně množené podnoži a podnoži Colt – seřízneme na 3–5 pupenů, střední (terminální) výhon ponecháme o něco delší (asi 7 pupenů). Řežeme na pupen vnější.
Výchovný řez
V prvních letech (4–5) provádíme výchovný řez stromků podle zvoleného pěstitelského tvaru. Tehdy se zaměřujeme na zapěstování koruny, využíváme letní řez. Jarní řez pak spíše pouze jako doplňkový.
Udržovací řez
Dále se jedná o řez udržovací, kterým odstraňujeme nemocné, poškozené, nevhodně rostoucí a nadbytečné větve.
U odrůd, které mají tendenci k vyholování větví a převislému růstu, se zaměřujeme hlavně na zkracování příliš dlouhých vyholených a převislých větví.
U odrůd s převislým růstem také preferujeme řez na pupen vnitřní, čímž se snažíme korunu mírně zavírat.
Višeň a zmlazení
U starších stromů je pro obnovu růstu a zlepšení zdravotní kondice stromu možný řez mírně zmlazovací, u přestárlého, ale zdravého stromu můžeme provést i kompletní zmlazení, strom tento zásah zpravidla dobře zvládne.
Tip redakce: Pečujte o svou zahradu a ona Vám to vrátí.
